Když měl president Zeman jako poutník Svatovavřinecké pouti jít či spíš být vyvezen na Sněžku, v pensionu Modřín ve Velké Úpě mu odmítli poskytnout pohoštění. Majitelé to vysvětlili tím, že se Zemanem nesouhlasí a že by je netěšilo hostit ho. Zřejmě ani vidina tučného zisku za občerstvení sedmdesátihlavého Zemanova doprovodu jim nestála za to, aby na svém prahu přivítali hlavu státu, která je v jejích očích hodna opovržení. Nabízí se otázka, má či nemá majitel restaurace právo odmítnout nevítaného hosta, a pokud ne, jaké následky by měl nést za takové odmítnutí.
Jak si možná někteří čtenáři pamatují, psal jsem zde před nějakým časem o tom, jak mi své služby vypověděla Česká spořitelna proto, že jsem nebyl spokojen s jejími službami (jak se vyjádřila „ombudsmanka“ této banky). Uznal jsem tehdy svaté právo soukromé banky neposkytovat služby, komu nechce. V případě neosobní mašinerie, jakou je velká banka, je toto „svaté“ právo možná dost sporné, avšak nevidím důvod, proč by živnostník, majitel pensionu, musel obsloužit každého hosta, který mu zaklepe na dveře. Restaurací je po cestě na Sněžku dost a tak si každý může vybrat.
V případě majitelů pensionu ovšem toto politicky motivované odmítnutí nezůstalo bez následků. Kontroly všeho možného si po srpnovém bojkotu hlavy státu v pensionu podávaly dveře a dosavadním vrcholem šikany bylo předvolání na policii, kde byli manželé Pallovy vyslýcháni policií kvůli podezření z trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob (§ 356 trestního zákona se sazbou do 3 let). To vše na základě anonymních udání. Zmíněného trestného činu se majitelé měli dopustit nikoli samotným odmítnutím hostit presidentskou delegaci, ale nabídkou slevy voličům pravice, která se zhruba ve stejné době objevila na jejich webových stránkách. Pokud by věc došla tak daleko, že majitelé by byli skutečně trestně stíháni za nabídku slevy voličům pravice, znamenalo by to, že když podnikatel poskytne zákazníkovi slevu na základě jeho politické orientace, podněcuje tím někoho k nenávisti vůči skupině osob. Vskutku krásný příklad černobílého vidění světa: projev sympatií k jedné skupině osob se rovná projevu nenávisti vůči skupině jiné. Věřme, že tak daleko soud ani policie v této věci nedojdou a že policie jen plnila svou povinnost prošetřit každé, třeba i absurdní trestní oznámení. Kdybychom totiž přijali tuto logiku, musela by být podněcováním k nenávisti každá volební kampaň, ať už s volebním gulášem nebo bez něj, a policie by si měla posvítit na všechny ty slevové kupony, zákaznické karty a nesčetné další slevové finty, kterými se nás obchodníci snaží oblbnout a přimět k co nejvyšší útratě. Výhoda pro jednu skupinu zákazníků automaticky znamená nevýhodu pro ostatní a mohlo by, přísně vzato, jít o diskriminaci. Přísnost a rovný přístup ovšem není to, co zde hrozí. Hrozí selektivní spravedlnost a policejní šikana v případech, kdy se to někomu důležitému hodí. S jedním případem vleklého policejního vyšetřování podobně absurdního obvinění nápadně připomínající šikanu na objednávku jsem měl příležitost dosti podrobně se seznámit. Psal jsem o tom zde.
Nemyslím si, že nabízet v restauraci slevu voličům pravice či levice je zrovna vkusným způsobem, jak projevit politické sympatie či nesympatie. Avšak vysoce oceňuji lidi, kteří jsou ochotni vzdát se sice pochybných, ale přesto obecně tolik žádaných poct od představitelů státní či jakékoli jiné moci. Představitelů, kteří si naši úctu nezaslouží, takže pocta převzatá z jejich rukou se stává ve skutečnosti pohanou. Těch, co takové pochybné pocty odmítají je, bohužel, málo, na rozdíl od těch, kteří se stali nehodnými státní vyznamenání předávat. V poslední době si vzpomínám jen na tři: na prof. Jiřího Grygara, který odmítl převzít vyznamenání od tehdejšího premiéra Nečase, protože se nechtěl smiřovat s vládní politikou podpory vědy, na malíře Pavla Brázdu, který, znechucen Klausovým účinkováním v roli presidenta, vrátil medaili Za zásluhy a muzikanta Vladimíra Mišíka, který odmítl převzít vyznamenání od presidenta Zemana. Majitelé pensionu Modřín se svým nevšedním odmítnutím pohostit cti nehodnou hlavu státu zařadili do této vybrané společnosti.