Reklama
 
Blog | Igor Linhart

Nastane doba úspor? Filipika proti plýtvání a nejsvětějšímu ekonomickému růstu

Ceny paliv a energií letí nahoru a ta paliva, ze kterých se dělá ta energie, se dovážejí hlavně z Ruska a s tím Ruskem jsme, eufemisticky řečeno, v těžkém konfliktu. Ukrajina pak v otevřené válce. Bojuje s nevídaným odhodláním a statečností, kterou zaskočila agresora a zasloužila si obdiv a uznání světa. Z toho lze předpovědět, že válka nebude krátká.

Ropa a plyn z Ruska ale stále do Evropy proudí, válka – neválka, protože bez toho se ani jedna strana neumí obejít. Ruské straně to vydatně pomáhá financovat válečné operace, takže my za tu ropu a plyn platíme (zatím) jen penězi, ale Ukrajina krví. Můžeme s tím něco udělat? Můžeme se zbavit závislosti na ruské ropě a plynu? Dříve nebo později budeme muset, tak snad raději dříve. Můj recept je triviálně jednoduchý: Začít konečně pořádně šetřit.

Šetření znamená snižování spotřeby a to naší globální ekonomice patologicky závislé na růstu nesvědčí. Ani úspory nejsou zadarmo.  To jistě ví i pan ministr Síkela, který se přesto odhodlal k výzvě, jakou jsme od vládních představitelů v posledních desetiletích neslýchali: vyzval občany ke snížení spotřeby. Zaslouží si za to uznání. A nemělo by jít jen o šetření, ke kterému nás nutí vysoké ceny. Vliv takového šetření na ruské příjmy z ropy a plynu je totiž nulový. Zaplatíme Rusku prakticky stejné peníze, jen to bude za menší množství paliv. Chceme-li skutečně omezit svou energetickou závislost na Rusku, musíme ušetřit energie mnohem víc. V Evropě máme sice ambiciózní programy, jak ušetřit energii a jak nahradit fosilní paliva obnovitelnými zdroji, ale k výraznějšímu poklesu evropské spotřeby energie nedošlo zaváděním úspornějších technologií (např. úsporné žárovky) ani cílenými politickými rozhodnutími (emisní povolenky), ale až v důsledku covidu, respektive opatření proti jeho šíření, v posledních 2 letech. Mezi lety 2014 – 2017 dokonce výrazně rostla. Vliv úsporných technologií byl totiž kompenzován nárůstem spotřeby. Proto tady máme více a více dopravního ruchu, světelného smogu, komunálního odpadu i toho kancelářského papíru.

Jsem si vědom, že v mém dost již pokročilém věku je člověk méně náchylný k nezřízené konzumaci, než ve dvaceti letech. Stačí mu „misky jen půl“, jak říkával blahé paměti Erazim Kohák. Ti mladší to mají určitě v tomto ohledu těžší. Nicméně jde teď opravdu do tuhého a ať už dobrovolně nebo z donucení, budeme se muset uskromnit. Tak snad raději dobrovolně. Znamená to méně pohodlí, ale ne nutně horší život, možná někdy právě naopak. Co můžeme jako neorganizovaní jednotlivci udělat hned? Pár trapně jednoduchých návrhů bych měl, většinu z nich mám již vyzkoušenu, ale mám ještě co dohánět.

Každého asi v prvé řadě napadne  –  omezit jízdy autem. Jako neřidič nevlastnící žádný automobil nemám s tím osobní zkušenosti. Když ale jdu po Praze, vidím po obou stranách ulic řady těsně vedle sebe naskládaných automobilů zabírajících i část chodníku a na silnicích pak proudy aut většinou s jediným člověkem, automobilu ředitelem. Vnukává mi to neodbytnou myšlenku, že silnice by mohly být mnohem tiššími a bezpečnějšími místy, kdyby se lidé aspoň na čas dokázali zřeknout cest autem pro potěšení z jízdy a lépe zvažovali, zda by ke zvolené  cestě nebylo možné a účelné použít hromadnou dopravu. Funguje většinou velmi dobře a parkuje bez problémů. Ovšem i my, neřidiči auto nevlastnící, můžeme ušetřit v domácnosti. Spotřeba domácností činí asi 28 % celkové spotřeby energie v ČR. Snížit ji můžeme mnoha malými nenápadnými způsoby, které dohromady udělají moc:

  • Šetřete na topení. Víc než polovina energie se v domácnostech spotřebuje na topení. Jako zimomřivci se mi to píše těžko, ale když snížíme teplotu v obytných místnostech o 1°C, něco z této energie (údajně v průměru 6%) ušetříme. Jaro se blíží, tak snad ani pro nás zimomřivce by to neměl být takový problém.
  • Vypínejte elektrické spotřebiče a než otevřete lednici, rozmyslete si, co z ní vezmete.
  • Když ohříváte vodu v rychlovarné konvici, ohřívejte jen přesně tolik, kolik právě spotřebujete.
  • Šetřete vodou. Aby byla upravena k pití a dostala se k nám, spotřebuje hodně energie. Využívejte tzv. šedé vody k zalévání záchodu. Nevyžaduje to nutně zvláštní okruh „šedé

vody“. Stačí kýbl, do kterého odpouštíme studenou vodu z potrubí, když chceme teplou a nad nímž si během dne myjeme ruce. „Na malou“ zalití z kýble úplně stačí. Naší domácnosti za to vodárna každoročně vrací pěknou sumičku, protože snižovat zálohy dále již není ochotna. Samozřejmě je občas nutno záchod stejně spláchnout klasicky.

  • Pokud se neobejdete bez koupele ve vaně, napouštějte ji jenom u příležitosti významných svátků. Užijete si ji pak ještě víc. Jinak postačí krátká sprcha, nejlépe zakončená studenou. Otužování prý posiluje imunitu a připravuje člověka, aby lépe snášel nepohodlí.
  • Děláte-li nákupy jídla na týden a víc (to asi dělá dnes u nás většina domácností), prodlužte ještě intervaly mezi těmito velkými nákupy, ale nakupujte takto jen trvanlivé potraviny. Ostatní nakoupíte v nejbližším krámku nebo samoobsluze a méně potravin se vám zkazí. V EU se ročně nevyužije asi 20 % potravin, ČR není výjimkou. Vyhodí se ještě mnohem víc, protože část těch vyhozených se využije na kompost. S nimi se „vyhazuje“ také energie, která byla použita k jejich získání.
  • Prodejci tvrdí, že myčky nádobí šetří vodu a energii. To je pravda jen ve srovnání s mytím nádobí pod tekoucí vodou. Opravdu úsporným způsobem je mytí v dřezu nebo vajdlinku. V naší dvoučlenné domácnosti spotřebujeme na mytí nádobí po obědě 4 – 5 l vody, včetně té na oplachování, za celý den pak 7 – 10 litrů. Spotřeba na ohřev 10 litrů vody vychází na cca 0,46 kWh, zatímco myčka spotřebuje na 1 cyklus 9 – 12 litrů vody a asi 1 kWh.
  • Vlastníte-li sušičku, vzpomeňte si, jak vonělo prádlo vysušené na sluníčku. Když to nejde na sluníčku, pomůže i sušicí stojan. Jako bonus vám sušené prádlo v zimě zvlhčí vzduch v pokoji.
  • Ač to není na první pohled zřejmé, dost energie se dá ušetřit i na stravě. Nemusíte přitom jíst studené obědy a večeře. Stačí poněkud omezit konzumaci masa. Běžně můžeme najít údaje, kolik vody je třeba na výrobu potravin. Například na 1 kg brambor je to asi 260 litrů, na 1 kg hovězího masa asi 15 000 litrů. S tím úzce souvisí i spotřeba energie. Obojí je dáno trofickou úrovní, na které se ta potrava za života nacházela.

Pokud namítnete, že úspory v našich domácnostech nás závislosti na ruském plynu a ropě nezbaví, máte jistě pravdu. Sami o sobě nebudou stačit. Bude k tomu třeba mnohem víc. Něco z toho je ale též možno udělat hned. Například v MHD nemusí být v zimě vytopeno jako v obýváku a v létě tam nemusí klimatizace běžet na plné obrátky, jakoby se vůbec nepočítalo s tím, že v zimě jsou cestující v kabátech a v létě v tričkách. Památky nemusejí být nasvíceny každý večer, každou noc, aby se turisté měli čím kochat. Efekt toho nasvícení bude mnohem působivější, když bude vzácnější. Lidské smysly citlivě vnímají kontrasty.  Jsou-li neustále zahlcovány silnějšími a silnějšími vjemy, notně otupí. To platí pro světelné luxy, akustické decibely a také pro silné obrazy a silná slova valící se na nás z každodenního zpravodajství.

Ať žije Ukrajina! Slávu už jí nikdo nevezme.

Reklama