Reklama
 
Blog | Igor Linhart

Aby nic nebylo příliš jednoduché, zejména ne daně

Daňový systém je třeba zjednodušit. Před volbami snad všechny politické strany hlásaly, že mají na to recept. ODS kdysi zjednodušila systém zavedením rovné daně z příjmu na pěkných 15% a k tomu vynalezla tzv. superhrubou mzdu, aby těch 15% nebylo zas příliš pěkných. TOP 09 ho slibovala zjednodušit dříve, než si myslíme, dnešní koalice chtěla zjednodušit správu daní a v rámci sjednocovacího tažení vybírat daně spolu s pojistným, aby poplatník vyplňoval jen jeden formulář, ano, aby bylo líp. No a Machovy Svobodní by nejradši daně rovnou zrušili, abychom byli všichni úplně svobodní.

Některé věci přece jen fungovaly donedávna celkem jednoduše. Když vám vznikl přeplatek na daních, stačilo vyplnit pár údajů na poslední straně daňového přiznání, napsat své číslo účtu a finanční úřad vám přeplatek poslal. Kdysi jsem se pozastavoval nad tím, že o takovou samozřejmost mám písemně žádat a napsal jsem dokonce řediteli příslušného finančního úřadu preventivní univerzální žádost o vrácení všech příštích přeplatků na dani, pokud by mi takové někdy v budoucnu vznikly. Asi to bylo ode mne naivní, protože pan ředitel mi tehdy vysvětlil, že podle toho a toho paragrafu můžete požádat o vrácení přeplatku, který již máte, tedy nikoli toho, který možná někdy v budoucnu vznikne. To bylo někdy hluboko v 90-tých letech minulého století. Dnes, ve století jednadvacátém, máme zákony mnohem dokonalejší. O přeplatku na dani pojednávají §154 a 155 daňového řádu, celkem 1,5 stránky hustě popsaného papíru. Pokud jsem tomuto hutnému textu dobře rozuměl, tak již neobsahuje nic, co by bránilo vyhovět mojí někdejší preventivní žádosti, ale úplně jist si tím nejsem a zkoušet se mi to znovu nechce. Zákony jsou dnes psány tak, aby jim nerozuměli ani vyškolení právníci, natožpak právní laici. Zvyšuje to vážnost právnické profese, zajišťuje příslušníkům této profese stálé příjmy a tím podporuje ekonomický růst. Ostatně i úřadům, které se musí litery zákona striktně držet a nedělat nic, co jim zákon neukládá, nebo to aspoň předstírat, to dává poměrně široké možnosti interpretace.

Platný daňový řád nenechává náhodě, na který bankovní účet si smíte nechat poslat daňový přeplatek, ale pokud jste u finančního úřadu registrováni (např. jako osoba samostatně výdělečně činná), musíte v žádosti o jeho vrácení uvést číslo, které jste kdysi uvedli při registraci. Finanční úřady dosud tento absurdní zákonný požadavek nebrali příliš vážně a posílaly přeplatky na číslo, které poplatník uvedl v podepsané žádosti. Letos se však Generální finanční ředitelství probudilo a interně nařídilo finančním úřadům, aby toto nařízení zákona začaly striktně dodržovat (zatímco dosud ho dodržovaly asi jen nestriktně nebo vůbec ne). Veřejnost na to byla upozorněna na webu finanční správy. Jelikož pohříchu nečtu všechna nařízení a upozornění pana generálního ředitele generálního finančního ředitelství a ani si nepamatuji, který z dnes již neexistujících účtů jsem kdysi uvedl při registraci jako OSVČ, dopustil jsem se podání vadného daňového přiznání, neboť jsem uvedl číslo svého aktivního bankovního účtu, který v době mojí registrace jako OSVČ ještě ani neexistoval. Telefonovala mi kvůli tomu domů paní referentka z Finančního úřadu a snažila se mi, nechápajícímu, vysvětlit, proč nemůže poslat přeplatek na účet, který jsem uvedl na svém oficiálním a vlastnoručně podepsaném daňovém přiznání. Pochopil jsem, že to vlastně od ní byla laskavost, nikoli povinnost, protože úředním postupem by vlastně měla přiznání odmítnout jakou „vadou trpící“ a já bych pak musel podávat přiznání opravné. Takto jsem musel jen změnit číslo bankovního účtu v registraci OSVČ. Opět jsem se naivně domníval, že stačí na finanční úřad podat stručné písemné oznámení s novým číslem účtu. Od jiné finanční úřednice jsem se ale dověděl, že k tomu mají formulář a jinak než na tomto formuláři oznámení o změně nemohou akceptovat. Asi mají na to rovněž nějaké tajné pokyny generálního finančního ředitele, možná dokonce i paragraf. A to mám ještě štěstí, že nejsem majitelem datové schránky, jinak by mi hrozila pokuta při každém podání jiném než jejím prostřednictvím. Inu, pokrok je nezadržitelný.

Reklama

Pro mne jako daňového poplatníka to byla jen drobná lapálie, formulář se mi kupodivu podařilo vyplnit na první pokus, takže přeplatek, na kterém jsem ostatně nebyl nijak existenčně závislý, mi byl již vrácen. Jímá mě ale hrůza z celé té mašinerie, která se snaží do nejmenších detailů předepisovat postupy na každou prkotinu. Řeší vymyšlené problémy, případně problémy, které sama vytvořila, protože ty skutečné, jako například černé díry, kterými legálně i nelegálně odtékají veřejné peníze, řešit neumí nebo ani nechce. Obtěžuje přitom slušné lidi, neúměrně zatěžuje své úředníky nesmyslnou agendou a nechává podvodníky vesele privatizovat zisky a zestátňovat ztráty. Sama skryta za polstrovanými dveřmi svých ředitelských kanceláří vystavuje úředníky první linie hněvu rozčílených a nechápajících občanů.

A tomu se říká právní stát.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama